Spirkův předmětový katalog
Nejstarší světový předmětový katalog začal budovat Martin Schrettinger (1772-1851), knihovník dvorské knihovny v Mnichově v roce 1819, současně s budováním autorského katalogu. Své knihovnické a zejména katalogizační zkušenosti a zásady publikoval v dvoudílné příručce vydané v Mnichově (1808-1829). Definici předmětového katalogu výstižně shrnul do věty: "Předmětový katalog není nic jiného nežli věcný rejstřík k celé knihovně". Ačkoliv je Schrettingerův mnichovský katalog v odborné knihovnické literatuře poměrně známý a často zmiňovaný, druhý nejstarší a současně největší světový předmětový katalog je i odborné veřejnosti téměř neznámý - jedná se o předmětový katalog pražské univerzitní knihovny budovaný v letech 1829-1897.
O založení předmětového katalogu pražské univerzitní knihovny se zasloužil tehdejší bibliotékář (ředitel) Antonín Ferdinand Spirk (1787-1847). Antonín Spirk ve svých dějinách pražské univerzitní knihovny líčí založení předmětového katalogu takto: "... ale zůstávala ohromná, odstrašující, ale pro lehké a snadné rozsáhlých knižních fondů velmi žádoucí práce, práce, přes niž předcházející desetiletí přešla. To je založení generálního abecedního věcného rejstříku, nebo-li věcného (předmětového) katalogu".
Antonín Spirk sám opatřoval nové přírůstky předmětovými hesly, starší fondy zpracovávali další zaměstnanci knihovny ve volných chvílích. Zatímco Schrettingerův mnichovský katalog byl individuálním dílem svého autora, jehož odchodem práce na katalogu skončila, Spirkem založený předmětový katalog, který vyhovoval úřední instrukci, svého zakladatele přečkal a byl budován odborným knihovnickým personálem až do roku 1897.
Spirkem založený předmětový katalog se dochoval v podobě dvou resp. tří vrstev katalogizačních lístků. První vrstva obsahuje záznamy od založení katalogu do roku 1834 (psáno stejnou rukou a na hrubém papíře), druhá vrstva (1834-1873) je spojena s první vrstvou v jedné abecedě a tvoří společně první, starší, část předmětového katalogu. Třetí vrstva, v druhé samostatné abecední řadě, obsahuje záznamy z let 1873-1897. Jedná se tedy o katalog lístkový, jazykově německý.
Oba předmětové katalogy, mnichovský a pražský, zůstaly v 19. století na evropské půdě ojedinělé, hlavně z důvodu prosazování systematického přístupu k budování katalogů německými knihovníky. V Americe se o formulaci pravidel budování předmětových katalogů zasloužil Charles A. Cutter, autor Rules for a dictionary catalogue (1876).
Zdroj:
DRTINA, Jaroslav. Z dějin předmětového katalogu. Knihovník 1956/2. s. 4-52. [Dostupné online pod licencí DNNT].
