Čeněk Strouhal (1850-1922)
Od poledního signálu k založení Fyzikálního ústavu aneb z Klementina do Würzburgu a zpět ...
I takto lze velice zjednodušeně postihnout působení profesora dr. Čeňka Strouhala (1850-1922), význačného českého experimentálního fyzika, od jehož narození uplyne v příštím roce 170 let.
Čeněk Strouhal (křtěný Vincenc) byl od raného mládí žák velice nadaný. Na půdu Klementina vstoupil poprvé jako student Filosofické fakulty Karlo-Ferdinandovy university v roce 1869 po maturitě na reálném gymnáziu v Hradci Králové. V roce 1872 se stal asistentem prof. Karla Hornsteina, ředitele klementinské hvězdárny. Kromě pravidelných pozorování a jejich zapisování patřilo k jeho povinnostem též ohlašování přesného astronomického poledne, jež se dělo mávnutím praporu z ochozu Astronomické věže. Určení přesného poledne umožňovalo důmyslné, dodnes zachované, zařízení v Meridiánové síni věže, jež využívalo principu camery obscury.
Na podzim 1875, v posledním roce studia, odjel Strouhal na doporučení svého učitele Ernsta Macha na univerzitu ve Würzburgu, kde dostal místo asistenta. Při práci dál pokračoval ve studiu a univerzitu úspěšně dokončil v roce 1876. V roce 1882 byl jmenován řádným profesorem experimentální fyziky c. k. české Karlo-Ferdinandovy univerzity. Jako český vlastenec toto místo přijal a vrátil se do Prahy. Po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou část však našel českou univerzitu téměř bez vybavení a musel tedy v omezených prostorách Klementina začínat prakticky z ničeho. Trvalo 25 let, než se mu podařilo vybudovat český fyzikální ústav na odpovídající úrovni. To však již nebylo ve zdech Klementina, ale v nové budově v ulici Ke Karlovu. První přednášku zde profesor Strouhal proslovil v lednu 1908 u příležitosti slavnostního otevření ústavu.
Kromě vědeckého a pedagogického působení zastával i řadu funkcí, např. byl děkanem a v roce 1903-1904 rektorem české Karlo-Ferdinandovy univerzity (dnešní Univerzity Karlovy). Publikoval vědecké články v odborných časopisech, je autorem řady učebnic. Jeho jméno nese planetka č. 7391 i mezinárodně používané Strouhalovo číslo, jež se označuje Sr. Byl členem a později předsedou Jednoty českých mathematiků, členem Královské české společnosti nauk, České akademie pro vědy, slovesnost a umění, zahraničním členem Chemické a lékařsko-přírodovědecké společnosti ve Würzburgu a Společnosti fysikální v Berlíně, členem správního výboru Musea království českého, nositelem Řádu železné koruny III. třídy a roku 1900 byl jmenován dvorním radou.
Více o životě a díle tohoto významného českého vědce naleznete v upoutávce na výstavu, která byla uspořádána v roce 2007 ke 100. výroči založení Fysikálního ústavu české univerzsity v Praze, nebo zde.
Vlevo: Pozvánka na výstavu "Profesor Čeněk Strouhal" (2007/8) Vpravo: Strouhalův “Domeček“ v Klementinu, Zdroj: NOVÁK, V. Čeněk Strouhal. Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, roč. 39 (1910), s. 370-387. Public domain.
