|
Datum konání: 28.9. - 29.9.1994 Místo konání: Brno, Moravská zemská knihovna |
Komise pro služby již po třinácté
Odbor služeb Národní knihovny v Praze uspořádal ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou ve dnech
28. a 29. září 1994 v Brně již 13. zasedání komise pro služby a 24. koordinační poradu vedoucích
pracovníků z oblasti služeb čtenářům státních vědeckých knihoven a technických knihoven České
republiky a Slovenské republiky. Hlavním tématem jednání byly otázky automatizace
v knihovnách se zvláštním zřetelem k poskytování služeb a automatizaci výpůjčního procesu.
Úvodní část jednání byla po běžných organizačních formalitách věnována projektu, stavu a správě
souborného katalogu státních vědeckých knihoven v Plzni a Olomouci a Moravské zemské knihovny v
Brně KAKS. Nepochybně zajímavý projekt, který však udivuje nejen svým pojetím mimo směřování k
soubornému katalogu CASLIN, ale i rozporem mezi investovanou prací a možností praktického využití.
Druhá část prvního jednacího dne byla zasvěcena slovenským knihovnám. Tradičně výborně připravené
slovenské kolegyně podaly vyčerpávající informace o stavu svých knihoven v oblasti automatizace i o
chuti a připravenosti spolupracovat s českým knihovnictvím v rámci projektu CASLIN. Závěr byl zasvěcen
informacím z českých a moravských knihoven,
které v tradičním bloku výměny zkušeností a novinek podaly úplný přehled o svém momentální stavu.
Doplňkem prvního dne jednání byly exkurze do nového depozitáře Moravské zemské knihovny v Nesovicích a
barokního zámku v Buchlovicích.
Základní rámec druhého dne jednání tvořila "programová" témata: "Prostor, možnosti a limity projektu
CASLIN", "Projekt a stav automatizace v Národní knihovně v Praze", se kterými seznámil jednající ing.
M. Svoboda. Vystoupení vyvolalo velký ohlas mezi účastníky jednání a přednášející musel rychle reagovat
na dotazy i náměty, které vzešly z živé diskuse k tomuto tématu. Již konkrétnější rysy měla
"inventura" prací na přípravě automatizovaného výpůjčního systému Národní knihovny, jak ji prezentoval
dr. H. Hemola. Největší pozornost vzbudil záměr řešit právní průkaznost automatizovaného výpůjčního
systému pomocí PIN (tajného osobního čísla každého čtenáře), což by odstranilo dosud běžné papírové
evidence s podpisem čtenáře o převzetí/vrácení výpůjčky.
Tradičně největší pozornost na sebe vázala problematika meziknihovních služeb. Účastníci jednání
konstatovali, že administrativní přehrady a nestandardní přístup celnich orgánů komplikují
meziknihovní služby v mezinárodním měřítku, což je obvzláště nepříjemné ve vztahu k tradičním
slovenským partnerům a přímo to koliduje s deklarovanými záměry projektu CASLIN. Prostřednictvím
závěrů z jednání komise budou doporučeny určité postupy, které by měly být zakotveny v zamýšlené
kulturní dohodě mezi ČR a SR.
Komise pro služby stojí v současnosti před velkým úkolem, musí změnit současný způsob práce, neboť
poslední jednání nabyla spíše charakteru seminářů, což není cílem tohoto orgánu. Komise pro služby by
měla být určitým koordinačním a poradním orgánem, jehož členové by měli mít nejen povinnosti
reprezentovat mateřskou instituci, ale i pravomoce zavazovat se za ni k dohodnutým postupům. Závěry
z brněnského jednání ukládají Národní knihovně v Praze, resp. odboru služeb připravit návrh nového
statutu a jednacího řádu komise, který by měl vytvořit rámec pro naplnění tohoto cíle. Uvést
dohodnuté závěry z 13. zasedání komise pro služby do praktického života napomůže jistě i skutečnost,
že se brněnského jednání zúčastnily i pracovnice obou republikových ministerstev kultury.
dr. Hanuš Hemola
|