Nejčastěji kladené otázky k půjčování zvukových záznamů

Ke kterému datu byla smlouva podepsána?

ODPOVĚĎ - Smlouva byla podepsána a platí k 2. lednu 2004.

Na které knihovny se smlouva vztahuje?

ODPOVĚĎ - Podmínky půjčování zvukových záznamů se vztahují pouze na knihovny, které jsou evidovány v evidenci knihoven Ministerstva kultury, dle zákona 257/2001 Sb. (Knihovní zákon). Ostatní knihovny nesmí zvukové záznamy půjčovat bez zvláštního souhlasu (licence) držitelů autorských práv. Tyto knihovny musí individuálně jednat s kolektivním správci o uzavření licenční smlouvy na půjčování zvukových záznamů.

Naše knihovna není uvedena v seznamu knihoven, které půjčují zvukové záznamy. Co máme dělat?

ODPOVĚĎ - Pokud knihovna není uvedena v seznamu, měla by tuto skutečnost ohlásit Národní knihovně ČR, Národní knihovna je povinna každý rok do 31.12. zaslat kolektivním správcům seznam knihoven, které půjčují zvukové záznamy a označit v něm ty knihovny, které vybírají od vypůjčitelů úhradu svých vynaložených nákladů. Oznámení o půjčování zvukových záznamů provedou knihovny aktualizací svého záznamu v databázi ADR. Současně doporučujeme toto hlášení poslat i písemně na adresu Národní knihovny ČR.
Toto hlášení nenahrazuje povinnost ohlásit kolektivním správcům a Národní knihovně skutečnost, že knihovna vybírá od vypůjčitelů úhradu nákladů vynaložených na půjčování zvukových záznamů dle čl. IV, odst. 4 smlouvy.

Knihovny, které dosud půjčovaly za poplatky a od platnosti smlouvy půjčují bezplatně - mají tuto skutečnost někam hlásit?

ODPOVĚĎ - Tyto knihovny v současné době nemusí nic hlásit, pokud jsou uvedeny v seznamu knihoven, které půjčují zvukové záznamy. V průběhu února a března 2004 zašlou kolektivní správci všem knihovnám, které jsou uvedeny v seznamu dopis, kterým je vyzvou, aby sdělily informace o podmínkách půjčování zvukových záznamů.

Za výpůjčky zvukových záznamů vybíráme poplatky. Kdy máme tuto skutečnost oznámit kolektivním správcům a Národní knihovně? (viz Čl. IV., odst. 4)

ODPOVĚĎ - Oznámení je nutno provést nejpozději do konce dubna spolu s odměnou ve výši 40% z vybraných úhrad za vynaložené náklady. Kolektivní správci se v průběhu února a března obrátí dopisem na všechny knihovny, aby splnily oznamovací povinnost a uhradily odměnu. K tomuto účelu bude připraven zvláštní formulář. Pokud knihovna vyplní a odešle příslušný formulář, splní tím ohlašovací povinnost dle Čl. IV, odst. 4 smlouvy. Formulář bude k dispozici i na webu.

Pokud by se některá knihovna v pozdějším období rozhodla vybírat úhradu vynaložených nákladů, musí tuto skutečnost oznámit zvlášť kolektivním správcům a zvlášť Národní knihovně ČR.

Jaké údaje musí obsahovat výše uvedené oznámení?

ODPOVĚĎ - Oznámení musí obsahovat:
a) název,
b) adresu sídla a všech poboček, v nichž bude půjčovat zvukové záznamy,
c) úplné údaje o výši úhrady nákladů, respektive poplatků.

Pro oznámení bude v únoru 2004 připraven zvláštní formulář. Změny v údajích je knihovna povinna písemně oznámit bez zbytečného odkladu.

Jaké jsou kontaktní adresy na INTERGRAM a Národní knihovnu ČR, které je vhodné používat?

ODPOVĚĎ
INTERGRAM
110 00 Praha 1, Na Poříčí 27
tel. 222311392, fax 222323341

Co se myslí prezenčním půjčováním? Vztahuje se tento pojem i na případy, kdy knihovna umožní uživateli pouze poslech zvukového záznamu, aniž by došlo k faktické transakci výpůjčky?

ODPOVĚĎ - Prezenčním půjčováním zvukových záznamů se rozumí půjčování zvukových záznamů, při kterém je vypůjčiteli umožněno užití zvukového záznamu pouze v prostorách knihovny, která půjčování konkrétního zvukového záznamu provádí. V tomto smyslu je prezenčním půjčením i poslech zvukového záznamu. Je ale nezbytné upozornit, že musí jít vždy o individuální poslech. Licence se nevztahuje například na přehrávky hudby při kolektivních akcích, pokud by nešlo o citaci ve smyslu § 31, autorského zákona 121/2000 Sb.

Je možné v rámci prezenčního půjčování takové užití hudebního záznamu při kterém zní hudba - pouze v prostorách hudebního oddělení - pro všechny návštěvníky, kteří tam přijdou?

ODPOVĚĎ - Na tento způsob užití zvukového záznamu se smlouva nevztahuje. Vždy by mělo jít jen o individuální užití respektive poslech. Pro tento účel je v případě vzdělávacích akcí možno využít ustanovení § 31, autorského zákona 121/2000 Sb. o citaci. V ostatních případech je nutno zvlášť platit nebo získat souhlas k užití autorského díla.

Pokud knihovna půjčuje zvukové záznamy pouze prezenčně, jaké povinností se na ni vztahují?

ODPOVĚĎ - Kromě podmínek stanovených obecnými právními předpisy musí knihovna dodržet závazek, že neposkytne vypůjčitelům žádné technické zařízení k rozmnožování chráněných děl, uměleckých výkonů a jejich zvukových záznamů v prostorách knihovny ani mimo ně.

Půjčujeme pouze prezenčně, ale co když si čtenář udělá kopii CD, které mu půjčíme do studovny? Autorský zákon umožňuje, aby si každý udělal kopii pro svou osobní potřebu.

ODPOVĚĎ - Knihovna nenese odpovědnost za to, co čtenář dělá s vypůjčenými dokumenty, ale bylo by správné, aby knihovna v knihovním řádu kopírování zvukových záznamů ze svého fondu na přístrojích přinesených uživateli zakázala. Žádný zákon lidem nezakazuje, aby jedli a pili, ale přesto knihovny uplatňují pravidlo, že v prostorách studovny uživatelé nesmí jíst a pít. Knihovny pracují téměř výhradně s autorskými díly, měly by proto práva autorů respektovat, chránit a chovat se korektně. Kopírování na přinesených přístrojích je při nejmenším neslušné a knihovny by se neměly tvářit jako chytrá Horákyně.

Musí knihovna i prezenční výpůjčky evidovat?

ODPOVĚĎ - Smlouva tuto povinnost neukládá a prezenční výpůjčky nesleduje ani statistický výkaz výkonu knihovny. Sledování počtu prezenčních výpůjček je užitečné pro vnitřní provoz knihovny.

Zvukové záznamy se mohou půjčovat absenčně až po uplynutí lhůty 9 měsíců od jejich nabytí nebo vydání. Jak se postupuje u zvukových záznamů, které tvoří přílohu tištěné knihy nebo časopisu?

ODPOVĚĎ - V tomto případě je možno zvukový záznam půjčovat spolu s tištěným dokumentem bez omezení. Platí to například u jazykových kurzů nebo příloh časopisů.

Jaké jsou další výjimky z odkladné lhůty 9 měsíců?

ODPOVĚĎ - Obecně platí výjimka pro půjčování zvukových záznamů osobám zdravotně postiženým, pokud výpůjčka souvisí s jejich postižením, např. půjčování zvukové knihy nevidomým apod. Výjimku lze také poskytnout registrovaným uživatelům - pedagogům. Výjimka platí i pro studenty hudebních škol, ale pouze v knihovnách hudebních škol, jejichž seznam je součástí smlouvy.

Pedagogům se může půjčovat všem bez 9-ti měsíční ochranné lhůty? I učitelům tělocviku na základce?

ODPOVĚĎ - Výjimka platí pro všechny pedagogy. Hlavním účelem této výjimky je neomezovat využívání zvukových záznamů pro účely výuky. I učitel tělocviku si může půjčit hudební CD s tím, že ho využije například pro cvičení. Pojem zvukového záznamu nelze redukovat pouze na hudební CD. Do této kategorie patří i široké spektrum záznamu mluveného slova. Knihovny by měly obecně dbát na to, aby výjimka nebyla zneužívána především pro kopírování zvukových záznamů. Není nutné z výjimky udělat pravidlo, ale uplatňovat ji opravdu jako výjimku.

Jak máme naložit s 9-ti měsíční odkladnou lhůtou u CD, které jsme nakoupili v minulém roce a již jsme je půjčovali? Např. CD koupené v srpnu se již od prosince půjčovalo (tj. po dříve stanovených 3 měsících), máme ho teď stáhnout z absenčního půjčování a "pustit" až po 9-ti měsíční lhůtě?

ODPOVĚĎ - Staré výpůjčky doběhnou podle starého režimu. U nových výpůjček realizovaných od podpisu smlouvy by měla platit 9 měsíční odkladná lhůta. Což bohužel znamená prověřit fond a omezit půjčování dokumentů nakoupených v posledních devíti měsících, pokud u nich není zřejmé, že byly vydány dříve.

Uvažujeme o tom, že v knihovně zrušíme dosavadní poplatky za půjčování CD a zvýšíme registrační poplatek čtenářům hudebního oddělení. Je to takto možné?

ODPOVĚĎ - Poplatek za půjčování by neměl být nahrazen zvýšeným poplatkem za registraci. Paragraf 4, odst. 5 knihovního zákona přímo říká, že:

"Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovny".

Úhrada vynaložených nákladů na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů není totéž co poplatek za služby. V tomto případě se jedná o obcházení jak § 4 odst. 5 knihovního zákona, tak i povinnosti hradit autorům odměnu za půjčování. Lze předpokládat, že pokud se časem prokáže, že knihovny přestaly vybírat poplatky za některé služby, ale současně zvedly úroveň registračních poplatků nad "vynaložené administrativní úkony spojené s evidencí", bude výše registračního poplatku předmětem kontrol ze strany kolektivních správců nebo finančního úřadu.

Pokud se rozhodneme nevybírat úhradu nákladů ve smyslu čl. IV.1.b. kolektivní smlouvy a budeme půjčovat "zdarma". Bude se nás týkat placení 40% poplatku ze smluvních pokut zajišťujících řádné vrácení zvukového nosiče?

ODPOVĚĎ - Pokud budete půjčovat bezplatně, nemusíte odvádět žádné poplatky. Pro absenční výpůjčky musíte respektovat odkladnou lhůtu 9 měsíců a v budově knihovny nesmíte uživatelům poskytnout zařízení pro kopírování.

V Čl. IV týkajícím se odměn jsou v bodě b) vypsány položky, které se nezapočítávají do oné částky, ze které je knihovna povinna odvádět 40%. Jako 4. položka je uvedena smluvní pokuta, ovšem hned v následující větě se píše, že z této pokuty se 40% odvádět musí. Jak je to s pokutami vlastně míněno?

ODPOVĚĎ - Z pokuty se 40% neodvádí, ale pokud čtenář překročí výpůjční lhůtu, je knihovna povinna mu zaúčtovat poplatek za nové půjčení a z toho odvést 40%.

Příklad: Knihovna vybírá poplatek 10 Kč za jednu výpůjčku a týden a současně má stanoven sankční poplatek 1 Kč za den za opožděné vrácení. Pokud čtenář překročí výpůjční lhůtu u jedné výpůjčky o 14 dní, knihovna od něj vybere 2 x 10 Kč za nové výpůjčky a z toho odvede 40% a dále vybere 14 Kč jako sankční poplatek a ten zůstává celý knihovně.

Co znamená pojem "vynaložené náklady",který se vyskytuje ve Čl. IV.1.b) a Čl. IV.1b) 4? Mám si pod tím představit poštovné, telefon, popřípadě email? Jak tyto položky dokladovat (mail, telefon)?

ODPOVĚĎ - Do vynaložených nákladů na půjčování zvukových záznamů je možno zahrnout vše, co s realizací této služby souvisí, například: výdaje na nákup zvukových záznamů, náklady na jejich zpracování a uložení, náklady na provoz výpůjční služby, odpovídající procentu z výdajů na zajištění provozu budovy: teplo, světlo, úklid ostraha ale i telefon, email, poštovné apod. Na druhé straně do těchto nákladů nepatří to, co není spojeno s půjčováním zvukových záznamů, například výdaje na nákup knih a jejich zpracování atd. atd.

Pokud se týká výpočtu vynaložených nákladů, není to vždy věc jednoduchá. U položek, které nelze sledovat jednotlivě, je možné provést propočet například podle nákladů na jednoho pracovníka, na jednu provozní hodinu nebo na metr čtverečný a z těchto hodnot vypočítat alikvotní část nákladů, která se týká zajištění určité činnosti.

O tom, jestli v poplatku za výpůjčku uplatní knihovna celou částku vynaložených nákladů nebo jejich část, je její rozhodnutí, respektive rozhodnutí zřizovatele.

Proč jsou knihovny, které vybírají částku za vynaložené náklady, znevýhodněny odvodem 40% celkových příjmů oproti knihovnám, které půjčují bezplatně?

ODPOVĚĎ - Skutečnost, že Ministerstvo kultury financuje prostřednictvím rozpočtu Národní knihovny úhradu licence za veškeré BEZPLATNÉ půjčování v knihovnách, by mělo být jasným signálem, že stát si přeje, aby tato služba byla bezplatná. Je tedy na rozhodnutí knihovny a jejího zřizovatele či provozovatele, jestli občanům tuto služby zpoplatní. Pokud tuto službu zpoplatní, tak cena výpůjčky nesmí být vyšší než výše zmíněné vynaložené náklady.

Manifest veřejných knihoven UNESCO doporučuje knihovnám a jejím provozovatelům na celém světě, aby za půjčování nevybírali žádné poplatky. Doporučuje také, aby speciální typy dokumentů (např. zvukové záznamy) nebyly znevýhodňovány uplatněním poplatků z půjčování oproti knihám a časopisům. Jedním z hlavních cílů činnosti knihoven je zajištění rovného přístupu k informacím a dokumentům. Většina knihoven v současné době nějaké poplatky vybírá, ale jedná se zpravidla o symbolické platby nebo o sankce. Pokud knihovna vybírá poplatky, měla by pečlivě vážit jejich výši, aby jejich uplatněním nenarušila princip rovného přístupu, respektive, aby se poplatek nestal hlavním důvodem pro odmítnutí služby ze strany uživatele. Cílem knihoven není vybírání poplatků, ale poskytnutí rovných podmínek, které jsou hrazeny nebo podporovány z veřejných zdrojů - tedy z našich daní.

Knihovny a pracovníci knihoven by z hlediska své profese měli bránit princip bezplatnosti knihovnických služeb. Pokud se pustí do uplatňování komerčních hledisek na své služby, sami si pod sebou podřezávají větev. Diskuse o autorských právech je stále ještě na začátku a bude knihovny pronásledovat do nejdelší budoucnosti. V autorských zákonech je tolerováno volné užití autorských děl pro potřebu vzdělávání a jiné nekomerční aktivity. Pokud se knihovny budou chovat jako komerční instituce, budou se muset smířit s tím, že za jakékoliv užití autorského díla budou muset zaplatit (respektive jejich uživatelé).

Pokud se rozhodneme nevybírat úhradu nákladů ve smyslu čl. IV. 1.b. kolektivní smlouvy a budeme půjčovat "zdarma". Bude se nás týkat placení 40% poplatku ze smluvních pokut zajišťujících řádné vrácení zvukového nosiče?

ODPOVĚĎ - Pokud budete půjčovat bezplatně, nemusíte odvádět žádné poplatky. Pro absenční výpůjčky musíte respektovat odkladnou lhůtu 9 měsíců a v budově knihovny nesmíte uživatelům poskytnou zařízení pro kopírování.

Je pojem "smluvní pokuta" uváděný v Čl.IV.1.b).4 stejný jako "sankční poplatek"?

ODPOVĚĎ - Ano, je to totéž.

Co s půjčováním CD-ROM, které nejsou hudební, ale obsahují plné texty nebo obrázky? Lze se odvolávat na tuto dohodu? Samozřejmě bychom jí dodrželi včetně 9 měsíčního odkladu.

ODPOVĚĎ - Smlouva se týká pouze půjčování zvukových záznamů. Ostatní dokumenty (zvukově obrazové či multimediální) nelze absenčně půjčovat, pokud na to knihovna nemá zvláštní licenci či povolení.

V čl. I., bod 2 + 3 je uvedeno oprávnění půjčovat jen zvukové záznamy, nikoli jiné. Předpokládám, že nebylo záměrem zakázat půjčování CD, kde jako bonus za zvukovým záznamem je ještě krátké video, fotografie z koncertů apod. (tímto je vybaveno cca 10=20% nově vydávaných CD různých kapel, zvláště české kapely se takto činí!) Ovšem není to ve smlouvě ošetřeno a mohlo by to být příčinou nějakých nedorozumění! Jak pak odlišit jiná CD, která nesou programy, zvuk. záznam, video apod.?

ODPOVĚĎ - Tyto případy smlouva neřeší. Skutečnost je složitější než právní předpisy. Pokud by kolem této otázky vznikl nějaký problém, vrátíme se k jednacímu stolu. Usilujeme o to, aby novela autorského zákona poskytla knihovnám pro půjčování zvukových a zvukově obrazových dokumentů výjimku z výlučného práva autora s tím, že autor má právo na odměnu za výpůjčku. Obdobný model je ve většině zemí a je v souladu s příslušnou evropskou směrnicí.

Knihovna je povinna vést záznamy o počtu smluv, při nichž přijala úhradu nákladů - co se tím myslí?

ODPOVĚĎ - Jedná se vlastně o počet absenčních výpůjček, za které byly vybrány poplatky, respektive úhrada vynaložených nákladů.

Jak budeme účtovat o částce, která je autorskou odměnou a my ji budeme pro ochranné svazy vybírat od jednotlivých uživatelů? Budeme o oněch 40% vybrané částky krátit naše výnosy (protože nepůjde o náš výnos, ale o peníze, které vybíráme pro někoho jiného) nebo do výnosů započítáme celou vybranou částku a odvedená odměna ochranným svazům autorským bude naším nákladem?

ODPOVĚĎ - Pro lepší přehlednost doporučujeme celou vybranou částku započítat do výnosů a odvod odměny zahrnout do nákladů.

Proč je v čl. II, bod 4 citován ještě starý knih. zákon 53/1959? Zdá se mi to nadbytečné.

ODPOVĚĎ - Toto ustanovení vymezuje právní subjektivitu Národní knihovny a ta byla vymezena zákonem 53/1959 o jednotné soustavě knihoven. Teoreticky by tam mohl být ještě odkaz na příslušný dekret Marie Terezie, ale to by asi opravu bylo nadbytečné :-)).

Nové podmínky pro půjčování zvukových záznamů v knihovnách (kolektivní licenční smlouva)

Zpět