Drobná knížka s tajemstvím
Německy psaná modlitební kniha z roku 1655, kterou Národní knihovna ČR zakoupila z nabídky londýnské aukční síně Dreweatts & Bloomsbury Auctions, představuje cennou památku z prostředí druhé generace pobělohorských exulantů žijících v Sasku.
Písařkou a první majitelkou modlitební knihy byla mladá dívka Anna Kateřina Karbanová z Volšan, dcera někdejšího zámožného erbovního měšťana a radního Nového Města pražského Lukáše Karbana z Volšan († 1659). Její otec se výrazně angažoval během stavovského povstání v letech 1618-1620; účastnil se generálního sněmu v roce 1620 a byl jedním ze signatářů konfederace stavů. Po porážce stavů na Bílé hoře byl nejprve odsouzen k trestu smrti, který mu byl následně zmírněn na doživotní vězení. Později se sice dostal na svobodu, ovšem jeho majetek byl zčásti zkonfiskován a po vydání Obnoveného zřízení zemského v roce 1627 musel jako nekatolík odejít z českého království. Uchýlil se s rodinou do Freibergu, odkud se ještě jednou nakrátko vrátil do Čech se saským vojskem v roce 1631. Známe ho i jako autora zajímavé zprávy o dobytí Prahy císařsko-ligistickým vojskem v roce 1620, kterou Pavel Skála ze Zhoře později včlenil do své Historie. O Anně Kateřině Karbanové víme, že pocházela z Lukášova druhého manželství s Johannou Kechelovou z Hollensteinu, pravděpodobně se tedy narodila až v saském exilu. Roku 1659 se provdala za dvojnásobného vdovce Johanna Gastella (1611-1673) a stala se tak matkou šesti sirotků. Rodina Gastellů žila v saském městě Frankenberg. Drobná modlitební kniha, již zdobí malované erby Karbanů z Volšan a Kechelů z Hollensteinu, provázela Annu Kateřinu celým životem a sloužila jí i jako památník. Nechala do svazku vevázat čtyři lístky s verši na památku, které jí darovaly přítelkyně v první polovině padesátých let. Také synové Johann Georg, Johann August a Johann Gottlieb učinili při svém odchodu z domova v letech 1660, 1671 a 1673 do modlitební knihy zápisy svědčící o vděčnosti a lásce k nevlastní matce.
